Změny ve financování nepedagogických pracovníků

Od 1. ledna 2026 se v českém školství zásadně změní způsob financování nepedagogických pracovníků, jako jsou školníci, kuchařky nebo administrativní zaměstnanci. Na základě novely školského zákona, schválené Poslaneckou sněmovnou 28. května 2025, přejde odpovědnost za jejich platy ze státu na zřizovatele škol – především obce, kraje a svazky obcí. 

Proč se systém mění

Dosavadní model, fungující od roku 2020, byl financován přímo ze státního rozpočtu podle předem stanovených normativů. Ty však nebyly mandatorní a v roce 2024 došlo k jejich výraznému snížení, což mnohé školy dostalo do finančních potíží. Často musely přesouvat peníze určené na platy učitelů k pokrytí nepedagogických pozic. Ministerstvo školství (MŠMT) označilo systém za neudržitelný a navrhlo, aby financování přešlo na zřizovatele, kteří podle něj lépe znají místní podmínky a dokážou efektivněji řídit provoz škol.

Co se změní

• Od roku 2026 budou nepedagogičtí pracovníci placeni z rozpočtů obcí a krajů, které získají vyšší podíl na sdílených daních.

• Stát nadále uhradí pouze pedagogickou práci, přípravu na řidičská a svářečská oprávnění a povinnou výuku plavání.

• Nový model zavádí systém vah, který zvýhodní například mateřské školy, speciální školy nebo zařízení pro děti s vyššími nároky na péči.

• Změna má umožnit centralizaci služeb (např. účetnictví, správa IT, údržba) u zřizovatele, což by mělo odbřemenit ředitele, zejména v malých školách.

Argumenty pro reformu

Podle MŠMT novinka:

• zvýší odpovědnost a pravomoci zřizovatelů,

• umožní pružnější reakci na místní potřeby,

• zlepší plánování rozpočtů,

• přinese stabilitu financování a jistotu pro učitele, že jejich platy nebudou kráceny na úkor nepedagogických výdajů.

Obavy a rizika

Mnohé obce, kraje i školské odbory upozorňují na:

• nejistotu rozpočtových výhledů,

• možné problémy s financováním v menších obcích,

• riziko zhoršení pracovních podmínek nepedagogů,

• příliš krátký čas na přípravu.

Právě z tohoto důvodu vláda posunula účinnost změny z původně plánovaného září 2025 na začátek roku 2026, aby se přechod kryl s novým rozpočtovým obdobím.

Další související změny novely

Novela školského zákona kromě financování nepedagogů přináší i:

• ukotvení školních speciálních pedagogů a psychologů s možností jejich platů z rozpočtu státu,

• slučování mateřských a základních škol s nízkým počtem žáků v rámci jedné obce,

• podporu svazkových škol,

• modernizaci maturitních zkoušek, rozšíření duálního vzdělávání a možnost kombinované výuky na středních a vyšších odborných školách,

• zavedení pozice sociálního pedagoga jako oficiálního pedagogického pracovníka.

Reforma má ambici zefektivnit provoz škol, posílit roli zřizovatelů a umožnit školám více se soustředit na kvalitu výuky. Úspěch však bude záviset na dostatečné přípravě, férovém nastavení přechodného období a schopnosti obcí i krajů zajistit potřebné finance a organizační podporu.